Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu
Zobrazit příspěvky: Doporučované
Čekáme na více doporučených příspěvků
Všechny podle vláken Všechny podle času

J48a74n 18H25r75u76b39e91š 7124883412495

Obávám se, že už základní premisa Vašeho článku je špatná. Ústavní soudci posuzují, zda zákony přijaté parlamentem jsou ve shodě s ústavou - a pokud ne, jejich rozhodnutí takový zákon ruší. Proto se apriori ve svém rozhodování nemohou těmito zákony řídit. Ve výjimečných případech budou takto posuzovat i ústavní zákony (viz zařazení práva nosit zbraň), proto jejich slib nemůže obsahovat ani poslušnost ústavě. Naopak soudci ostatních soudů musí soudit výhradně podle platné judikatury.

Ledasco se mi na tom, jak se soudní moc u nás chová, nelíbí. Ale špatnými argumenty to nezměníte. A tyto správné nejsou.

0/0
doporučit
1.8.2017 13:30
Foto

J45a31n 73H11i11n40k 2757835474677

I pekelník se musí řídit zákony pekla, takže ÚS se musí řídit ústavou a ne ji posuzovat z nějakého vyššího principu mravního, neboť mravnost není u lidí, tím pádem ani u soudců, zaručena.

+2/0
doporučit
1.8.2017 13:49

P63e64t13r 66Č63e94j97k74a 7286235429742

Na tohle se názory velmi výrazně liší, ale prakticky - pokud by ústavní soud nemohl rušit i protiústavní ústavní zákony, pak je jako pojistka demokracie vlastně na nic, protože ústavu jako stěžejní "zdroj a základ" demokracie (která není zdaleka jenom o tom, že rozhoduje většina - to je fatální omyl) nemá kdo chránit. Máte něco, čemu se v ústavním právu říká nezrušitelné / nezměnitelné jádro ústavy, o němž se říká, že i kdyby byl prohlasován ústavní zákon jednomyslně 281 zákonodárci, který by šel proti tomuto jádru, tak ho pravděpodobně ústavní soud zatrhne.... Vzpomínám si na případ ústavního zákona o zkrácení funkčního období, který byl zrušen ústavním soudem tenkrát - byla z toho docela solidní aféra a ústavní soud tehdy jako negativní zákonodárce (on jím totiž je, je to jeho úloha... nemá právo zákony tvořit, ale rušit) zákon zrušil v podstatě obezličkou, kdy si pomohl tím, že vlastně zákon o zkrácení funkčního období ani není zákonem, protože nenaplňuje základní podstatu zákona - obecnost. A to je zase chyba českých zákonodárců, kteří si neuvědomují, že řešení jednotlivých vládní krizí se nedá dělat jednorázovým ad hoc zákonem.

Souhlasím s tím, že je zásadní chybou, pokud se z ústavního soudu stává třetí komora parlamentu - například stížnost o tom, jestli má být obsah maturity rozhodován zákonem (a tedy parlamentem) nebo vládou před ústavní soud vůbec nepatří, kór když je to spojeno s konkrétním (předvolebním) tématem. Ale tohle bohužel není chyba ústavního soudu - ten rozhoduje jen o stížnostech, které dostane. Přičemž souhlasil bych dokonce i v tom, že ústavní soudci dělají fatální chybu v tom, když právo politizují a berou si tu pravomoc "proměňovat" význam jednotlivých ustanovení s odkazem na společenský vývoj - nedávno o tom psal Koudelka (na ceska-justice) v rámci rozhodnutí o nějakém cizím páru homosexuálů, kterým uznal rodičovská práva navzdory českému právnímu stavu.

0/0
doporučit
1.8.2017 16:22
Foto

J24a87n 33H18i31n16k 2507425804117

Díky za obšírnější výklad. Já právník nejsem, ale stejně jako u ústavních zákonů parlament potřebuje kvalifikovanou většinu (3/5), tak i ÚS by měl rozhodovat v otázkách ústavnosti obyčejných zákonů víc než prostou většinou. Pokud se totiž ústavní soudci neshodnou velmi významnou většinou, pak je to zřejmě otázka politicky diskutabilní a ÚS by ji měl odmítnout, že mu nepřísluší. Druhá věc je, že si ÚS může přisvojovat práva rozhodovat o správnosti politických názorů, a tím nadržovat té či oné straně. Tak jako dnes se evropské soudy snaží zasahovat do praktické politiky členských států, které odmítají bezbřehou imigraci a mají pro to sakramentsky dobré důvody.

+1/0
doporučit
1.8.2017 16:33



Žebříčky



Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.