Evropské hodnoty a nekulturní obohacení

Máme podlehnout vynucené toleranci ke zlu, kterého jsme se v posledních stoletích zbavili a považovat to za obohacení, nebo hájit skutečné evropské hodnoty? Braňme se obohacení o toleranci ke zlu.

V poslední době se ve všech pádech skloňují slova, jako jsou evropské hodnoty, multikulturní obohacení, tolerance apod. Že jsme povinni tyto hodnoty hájit. S tím absolutně souhlasím, jak to ale vypadá v praxi?

Evropská společnost v posledních stoletích prošla vývojem, při kterém se v mnohdy krvavých událostech zrodily tzv. "evropské hodnoty", tedy společensky přijaté a většinou i v legislativě zakotvené zásady, které vzešly z vůle občanů. Podle mého názoru se právě prosazení těchto zásad, zejména svobod, které lze většinou označit za zásady křesťanské, zasloužilo o významný ekonomický a sociální pokrok, díky kterému se Evropa stala nejlepším místem k životu. K životu bez násilí, bez válek, se svobodami, které dávají co největšímu počtu lidí možnost rozvíjet a uplatnit svůj talent a schopnosti, dát svému životu smysl a mít možnost ovlivnit svou budoucnost a budoucnost svých potomků. Pokusím se prostě vyjmenovat ty nejdůležitější. Nutno připomenout, že správnost těchto zásad cítí drtivá většina lidí, avšak v zákonech musí být zakotveny právě a jen kvůli takovým, kteří to necítí. Podobně, jako když ve výtahu máme napsáno, že slušní lidé zde nekouří a těm ostatním je to zakázáno, i tyto zákony musí být zakotveny písemně právě jen kvůli těm "ostatním". Nejdůležitější uzákoněné hodnoty, které stojí za to hájit, jsou následující:

• rovnost lidí před zákonem (žádná šlechta ani aristokracie)
• svoboda projevu a právo na informace
• svoboda vyznání (nutná je odluka církve od státu)
• právo na osobní svobodu a bezpečnost
• právo na vzdělání a volbu povolání
• právo na osobní vlastnictví
• právo na rodinu a volbu partnera
• rovnost práv mužů a žen, co se týče výše uvedených práv
• zákaz mučení a nelidského zacházení
• zákaz práce dětí
• zákaz šíření nenávisti
• trestní postih sexu s dětmi
• trestní postih sexu se zvířaty
• trestní postih agresivního chování
• zrušení trestu smrti
• nejtěžším zločiny jsou
• vražda
• ublížení na zdraví
• znásilnění

Do našich zákonů už ani exaktně nebylo třeba zavádět věci, jako jsou:

• vraždy ze cti
• krevní msta
• ženská obřízka
• otroctví
• lhaní či zakrývání pravdy (s výjimkou křivé přísahy či výpovědi)
• vztah k homosexualitě a k jiným deviacím

Pokud dřív někoho postihla homosexualita, bylo to stejné, jako když se někdo neudělá bez bičíku, dámských kalhotek nebo výkalů. I když společenská škodlivost nebyla téměř žádná, nikdo se tím nechlubil. Postižený se s tím nějak musel srovnat a naučit žít. I tak si mohl najít vyhovujícího partnera, rodina o tom mlčela a nikdo si netroufl z toho vytřískat nějaký politický kapitál, neboť většinová společnost to prostě nemohla hodnotit pozitivně a nebude tomu nakloněna ani dnes. Dnes máme již zákony, které potlačují v tomto ohledu nejen svobodu slova, ale dokonce svobodu názoru.

Jsem pro toleranci, ale tolerovat je možno lidi. Chybující hříšníky, nikoli chyby a hříchy samotné. Mohu tolerovat lhaní malých dětí. Lásku a toleranci jim však projevím tím, že jim odpustím a lhát je odnaučím. Ne, že si oblíbím lež. Můžu omilostnit vraha, když k tomu přes vůli pozůstalých cítím legitimní důvod a mám tu moc. Neznamená to však, že jsem tolerantní k vraždě jako činu. Vlna imigrantů z Afriky a z arabských zemí k nám přináší věci, kterých jsme se za cenu velkých obětí v minulosti zbavili:

• nesvoboda a nerovné postavení žen
• při výběru partnera
• při vystupování jako svědek
• nemožnost volby povolání
• omezená možnost vzdělání
• nemožnost působit v politice
• nemožnost svobody pohybu
• náboženská pravidla pro odívání
• ženská obřízka
• podřízenost mužskému rodinnému příslušníkovi
• tresty za neposlušnost
• sňatky dospělých s dětmi
• spojení náboženství s právem
• jediná víra je přijatelná a zároveň povinná
• za zřeknutí se víry smrt
• za zpochybňování písma smrt
• za humor na účet proroka smrt
• povinnost šířit víru
• povinnost zabíjet nevěřící
• výchova k ochotě zemřít za výše uvedené
• povinné rituály
• znásilňování a osahává žen bez doprovodu je přijatelné
• za homosexualitu smrt
• vraždy ze cti jsou přijatelné
• krevní msta je záležitostí cti
• agresivita jako projev statečnosti
• lež a podvod jako projev chytrosti
• upřímnost a důvěra jako projev hlouposti
• neopětování agresivity jako projev slabosti
• poskytnutí pomoci jako projev podřízenosti
• hříchy proti víře:
• umění – zobrazování krás přírody a živých tvorů
• hudba
• hry (které odvádějí od modlení)
• přírodní vědy
• nečistá zvířata, nečistá povolání
• zakázaná jídla a nápoje
• nepřiměřené tresty (podle evropského práva)
• kamenování
• mrzačení
• bičování
• sex s dětmi a se zvířaty je přijatelný

Ne všichni imigranti oplývají těmi to vlastnostmi, ale někteří ano. Rozdáte svým dětem mísu bonbónů, když jen jeden ze sta je otrávený? A proto se ptám, jak se k tomu mám postavit? Zavádění jmenovaných praktik do naší společnosti považuji za zlo, ke kterému nedokážu být tolerantní. Neumím to zdůvodnit, prostě to nechci. Třeba jsem všemu špatně porozuměl a to obohacení spočívá v něčem jiném. Proto se ptám:

• na které věci jsem zapomněl, co by mělo být skutečně považováno za obohacení?
• který ze jmenovaných prvků upřednostňujete, aby byl v naší společnosti implementován mezi prvními?
• koho máme volit, abychom toho dosáhli?
• kdo je ochoten v prosazování pomáhat i za své, nikoli cizí peníze?
• jak toto všechno mám vysvětlit dětem, převážně dcerám a vnučkám?

Takzvaní sluníčkáři říkají, jak se můžeme bát imigrantů, když jsme ještě žádného nepotkali. Ale Boha jsme taky neviděli, ale i ateisté často respektují desatero. Není to o strachu z imigrantů, ale z jejich mravů a jejich nezvládnutelného počtu. Strach jde z evropských vlád, které až na výjimky odmítají diskutovat o nějakých limitech. Není lepší využít svědectví lidí a poučit se raději z cizích chyb, než z vlastních?

Děkuji za rady v komentářích.